V Brně se bratři usadili v roce 1747 díky velkému dobrodinci hraběti Leopoldu z Dietrichštejna, který zde zakoupil pozemky pro stavbu konventu i kostela. Chrám sv. Leopolda se v Brně řadí mezi nejmladší kostely v barokním stylu. Je součástí kláštera milosrdných bratří, v němž nechybí nemocnice, lékárna s nástropní malbou od Jana Cymbala i koncertní sál. Stavební plány vypracoval podle pokynů bratra Kolomana Köckela František Grim, syn slavného architekta brněnského Mořice Grima.
Nejprve byla vybudována menší nemocnice a další objekty konventu. Teprve později se přistoupilo ke stavbě kostela, který vyplnil prostor mezi dvěma křídly konventu a vytvořil tak průčelí do Vídeňské ulice. Základní kámen kostela byl požehnán 12. září 1768 a položen vlevo od vchodu do chrámu. Stavbu prováděl brněnský stavitel Bartoloměj Zindtner podle již vypracovaných plánů. Elegantní barokní architektura kostela, která v době svého vzniku byla již na ústupu, je ovlivněna nástupem klasicistního slohu. Ten se projevil především v průčelí kostela. Chrám oválného půdorysu, vyzdobený malbami obrazů a nástropní malbou od brněnského malíře Josefa Šterna v mírném a elegantním moravském barokním stylu, byl postaven za přispění hraběte Karla Herzana a vysvěcen 3. května 1777. Kostel se dochoval ve své původní podobě. V letech 1997-2004 byly konvent i kostel kompletně opraveny.
Lékárenství patří k základním činnostem milosrdných bratří. V tomto oboru si získal mnoho prvenství a zásluh, a dodnes poskytuje služby nejvyšších standardů. V historii milosrdní bratři byli proslavení výrobou bylinných likérů či čajových směsí. Dodnes se především polští bratři specializují na práci s bylinami a dokazují, že čistě přírodní látky jsou skutečně nejúčinnější v léčbě mnoha nemocí a zdravotních problémů. Díky ohromné síti lékáren, kterou řád provozuje po celém světě, je zaručena nejvyšší kvalita dle aktuálních trendů a potřeb.
Mateřská škola Milosrdných bratří vznikla k 1.9.2014 a jejím zřizovatelem je Konvent Hospitálského řádu sv.Jana z Boha - Milosrdných bratří. Mateřská škola vznikla transformací Klubu Benjamínek, který mohly využívat
rodiny v souvislosti s péčí o své děti.
Ideje práce s dětmi vycházejí z idejí řádu milosrdných bratří. Je jimi snaha pomáhat všem, kteří to potřebují včetně těch, kteří pomoc potřebují nejvíce. V životě mateřské školy se tyto vize promítají v principu inkluze, tedy v realizaci spravedlivých podmínek pro všechny děti a v propagaci úcty a respektu k člověku a potřeby vzájemné podpory a pomoci. Mateřská škola stojí na křesťanských hodnotách, není ale alternativou výuky náboženství a je přístupná všem rodinám napříč náboženskému vyznání.
Nejstarší nemocnice v Brně byla založena v půlce 18. století, kdy sem rod Dietrichštejnů pozval milosrdné bratry. Ti začali se stavbou moderní nemocnice, která funguje dodnes. V padesátých letech minulého století ji musel řád opustit a provoz převzalo město Brno. Po revoluci byla řádu vrácena, avšak po domluvě byl zachován provoz městské nemocnice, které řád poskytuje prostory. Tato nemocnice je unikátní svým vztahem k eticky problematickým tématům, je zde vybudovaný baby-box, nedělají se zde potraty. Milosrdní bratři jsou členy dozorčí rady nemocnice.
Vedle toho má řád v nemocnici na starosti dobrovolnický program.
Řád milosrdných bratří má dodnes ve svém poslání péči o nemocné – hospitalitu. S rozvojem zdravotnictví se však muselo opustit od tradičního modelu ošetřovatelství a přesunout se do moderních budov. Historický nemocniční sál v brněnském klášteře se tak za pomoci architekta Buriana podařilo rekonstruovat na koncertní sál, který slouží také jako společenský reprezentativní prostor, vhodný pro akce všeho druhu – koncerty, svatby, kongresy či semináře.
Klášter milosrdných bratří v Brně byl založen roku 1747 za rodem Ditrichštejnů. Součástí kláštera byl kostel sv. Leopolda, klausura řeholníků a především prostor pro nemocné a chudé. V Brně to byl dlouhý sál pro 80 pacientů. Postele byly umístěny po stranách, jednotlivě oddělené plentami. Každý pacient tak měl soukromí. U oltáře na konci sálu se každý den sloužila mše svatá jako součást léčby. Heslem milosrdných bratří je „Per corpus ad animam – Tělem k duši“.
V tomto sále se ošetřovalo až do 50. let 20. století, kdy milosrdným bratřím zde byla činnost zakázána. V následujícím období sál soužil jako domov důchodců až do 80. let. V 90. letech, po pádu komunismu, se rozhodlo o přebudování nemocničního sálu na společenský prostor odkazující na svoji historickou hodnotu. Rekonstrukce byla dokončena roku 2006, další práce však pokračují dodnes.
Dominantním prostorem objektu je samotný 28m dlouhý a 8m široký sál, na jehož konci je vyvýšené podium, které svými rozměry pojme i větší hudební tělesa. Klenba sálu dosahuje 8m a dává prostoru jedinečnou akustiku, patřící k nejlepším v Brně. Celý sál i s balkonem pojme až 240 sedících osob. Pro aktéry je zařízena zkušební místnost, vlastní sociální zařízení a šatna. Akustickou příčkou je sál oddělen od 16m dlouhého foyer. Nabízí různorodé využití od skromného občerstvení při koncertech až po luxusní rauty a firemní akce. Samozřejmostí je také plně vybavený barový pult s vestavěnou linkou.
Historický duchovní charakter prostoru nijak neomezuje dnešní interpretaci. Vedle vážné hudby je zde možné produkovat i soudobou tvorbu, pokud její pojetí nebude odporovat morálním hodnotám. Prostředky získané z provozu sálu řád milosrdných bratří používá na plnění cílů svého poslání – péče o nemocné a chudé.